Michal Straka (27. července 1900 Stará Břeclav[1] – červenec 1968 New York[2]) byl československý advokát, příslušník druhého odboje, člen československé zahraniční armády v letech 1939-1945 a důstojník justiční služby z povolání.[3][4]
Život
Mládí a soukromí
Narodil se 27. července 1900 v domě č. 217 ve Staré Břeclavi.[1] Jeho otec Michal Straka původem z nedalekého Lanžhotu byl rolník a později topič u Československé statní dráhy ve Staré Břeclavi. Jeho matka byla Anna rozená Darmovzalová ze Staré Břeclavi, dcera lichtenštejnského knížecího hajného Martina Darmovzala ze Staré Břeclavi.[1] Měl celkem 5 sourozenců. Matka zemřela když mu bylo 10 let, otec se 5. dubna 1910 znovu oženil s Ludmilou Morávkovou z Ladné u Břeclavi.[5]
Absolvoval 5 let obecné školy ve Staré Břeclavi a poté v letech 1911–1919 studoval klasické gymnázium v Břeclavi s vyučovacím jazykem českým a dne 21. června 1919 odmaturoval.[4] V letech 1921–1923 studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde složil celkem tři státní zkoušky, z toho první 16. března 1922 s výsledkem dobrým, druhou 31. ledna 1925 s vyznamenáním a třetí 1. března 1926 rovněž s vyznamenáním. Dne 17. března 1926 byl promován doktorem práv.[4] V rámci právní praxe absolvoval dva roky finanční a dva roky správní služby. Od roku 1930 do roku 1935 působil jako advokátní koncipient a od roku 1935 jako samostatný advokát v Břeclavi a v Hodoníně. [4]
Poprvé se oženil 27. ledna 1924 na Starém Brně, s Marii rozenou Spitzhüttelovou, manželství však nevydrželo. podruhé se oženil civilně v Hodoníně 26. února 1931 s Annou rozenou Hrdličkovou z Lanžhotu, jejich manželství se rozpadlo v důsledku války.[1] Potřetí se oženil 14. března 1946, kdy si znovu vzal Annu Strakovou rozenou Hrdličkovou na úřadu města Olomouc.[4] Manželství byly bezdětné.
První světová válka a vznik Československa
Otec Michala Straky padl 14. srpna 1915 jako četař v záloze u 8. roty c. k. domobraneckého pěšího pluku 25 v Polsku u obce Worsy (Lublin)[6]. Starší bratr Martin Straka byl 29. září 1915 u Klevaně zajat na ruské frontě jako svobodník c. k. zeměbraneckého pěšího pluku 25. Po roce v ruském zajetí se 18. září 1916 v Novorosijském Rudniku přihlásil do československých legií v Rusku. Po dalším roce v zajetí byl zařazen 25. října 1917 k zákopnickému oddílu 7. střeleckého pluku – Tatranského.[7]
Michal Straka začátkem roku 1918 přerušil studium na gymnáziu a 14. března 1918 se dobrovolně přihlásil do rakousko-uherské armády. Dne 15. března 1918 nastoupil jako jednoroční dobrovolník ke II. náhradní rotě c. k. zeměbraneckého pěšího pluku 25, která měla posádku v rakouském Bruck and der Leitha (Kiralyhida). Zde absolvoval kurs pro důstojníky v záloze ve dnech 14. srpna 1918–30. srpna 1918 a koncem léta jako jednoroční dobrovolník – svobodník odjel na italskou frontu do oblasti Fraelacco u Udine.[3][4]
Po pádu monarchie se koncem roku 1918 vrátil do vlasti a přihlásil se jako vojín aspirant ke službě u nádražní stráže v Břeclavi a Slovácké brigády, kde konal službu až do 6. ledna 1919. Tohoto dne byl propuštěn na dovolenou na neurčito a tak se začal znovu věnovat vzdělávání.[3][4]
Druhý odboj a emigrace
V důsledku mobilizace byl 25. září 1938, v hodnosti rotného záloze pěšího pluku 27, v Uherském Hradišti povolán do služby na hranicích. Po svém zproštění služby 5. listopadu 1938 se vrátil ke svému civilnímu povolání samostatného advokáta s kanceláří v Břeclavi a Hodoníně. Spolupracoval s bývalým ruským legionářem, škpt. letectva Františkem Šelepou a škpt. Daňkem, přičemž se zapojil do skupiny Obrana národa. Podílel se na organizování a převodu československých vojáků do Polska a jejich zapojení do Polského legionu v Českém Kvasilově[8], spolu se strážmistrem četnictva Ludvíkem Fojtíkem a Emilem Pouchlým, který byl bývalý ruský legionář, majitel tiskárny v Hodoníně a předseda hodonínské jednoty Československé obce legionářské. Činnost jeho skupiny byla prozrazena a tak ve spěchu 27. srpna 1939 emigroval.[3]
V zahraniční armádě během 2. světové války
Emigroval stejnou cestou, jako ostatní českoslovensští vojáci, kterým pomáhal do Českého Kvasilova v Polsku. Dne 1. září 1939 vstoupil v hodnosti rotný v záloze do Polského legionu.[3][4]
Po nařízené evakuaci se přes Rumunsko postupně dostal až na území severní Afriky, kde 28. března 1941 byl jako rotný v záloze prezentován v Haifě-Alexandrii u československého 11. polního praporu východního pod britským velením. Zde vykonávall od 12. dubna 1941 do 10. srpna 1941 polní službu ve funkci zástupce velitele čety. Službu u 11. polního praporu východního vykonával až do 11. listopadu 1941, kdy byl v Londýně jmenován poručíkem justiční služby v záloze a zařazen funkce vojenského soudce u polního soudu v Jeruzalému,[3][4] kterou vykonával až do 19. února 1944.
Dne 20. února 1944 odjel z Jeruzaléma do Sovětského svazu a od 1. března 1944 nastoupil v hodnosti poručíka v záloze do justiční služby k polnímu soudu u 1. československého armádního sboru, kde byl zařazen do kmenového stavu náhradní roty. Dne 28. července 1944 byl povýšen do hodnosti nadporučíka justiční služby v záloze. 1. srpna 1944 byl vtělený do kmenového stavu pomocné roty týlového sboru jako soudce. Necelé dva měsíce před koncem druhé světové války byl 7. března 1945 povýšen do hodnosti kapitána justiční služby v záloze.[3][4]
Do vlasti se vrátil oficiálně 21. května 1945, kdy spolu s jednotkami 1. československého armádního sboru dorazil do osvobozené Prahy.[3][4]
Poválečná léta
Po skončení druhé světové války působil nadále v justiční službě československé armády. Dne 2. července 1945 byl ve Frýdku-Místku ustanoven předsedou polního soudu u 3. československé brigády a 3. července 1945 byl ustanoven přednostou polního soudu VI. armádního sboru. Následující měsíc 1. srpna 1945 byl v Olomouci povýšen do hodnosti štábního kapitána justiční služby.[3][4]
Dne 28. října 1946 byl přeložen do skupiny důstojníků z povolání, zároveň byl povýšen do hodnosti plukovníka justiční služby a přidělen jako přednosta vojenského soudu 1. stolice v Olomouci. Dekretem prezidenta republiky byl dne 1. ledna 1948 ustanoven prezidentem krajského vojenského soudu v Olomouci.[3][4]
Odchod do zahraničí
Po událostech v únoru 1948 mu byla 12. března 1948 nařízena dovolená až do dalšího rozhodnutí Ministerstva národní obrany.[3][4] Dne 20. března 1948 ve svém pronajatém bytě na ulici Stalingradská 13 v Olomouci si po předchozí dohodě s manželkou Annou a s pomoci jejího otce Roberta Hrdličky, sbalili své věci za účelem dočasného stěhování k rodičům Anny do Lanžhotu. Ve skutečnosti odjela jen jeho žena s otcem a on zůstal v Olomouci, za účelem cesty do Prahy pro nutné další vyřizování, kam se vydal 21-22. března 1948. V té době byl rozhodnutý opustit Československo a podnikl pro to nutné kroky.[9].
Mezitím byl v nepřítomnosti odsouzen, jak ve správním, tak ve vojenském řízení. Dekretem prezidenta republiky mu byla dne 21. června 1948 odňata vojenská hodnost a udělené vyznamenání. Jeho veškerý majetek byl zkonfiskován ve prospěch státu.[9][3]
Emigroval do Německa, kde se v táboře pro uprchlíky MG213 v Jägerhofu u Ludwigsburgu 5. srpna 1948 registroval jako politický emigrant, přičemž požádal o emigraci s cílovými destinacemi Spojené státy americké, Kanada či Anglie.[10] Jeho žádostem nebylo z počátku vyhověno a tak o emigraci do různých destinací žádal opakovaně. Jeho žádosti bylo vyhověno až koncem roku 1950, kdy mu bylo za pomoci katolické církevní organizace povoleno vycestovat do Spojených států amerických.[10] V lednu roku 1951 připlul na lodi USS Gen. C. H. Muir z německého přístavu v Brémách do New Yorku.[11] Po několika letech ve Spojených státech amerických se zapojil do aktivit československé krajanské komunity v New Yorku. Dne 29. května 1954 byl na ustavující schůzi výboru Svazu československých důstojníků v exilu doplněn do výboru a zvolen jeho jednatelem.[12] Roku 1956 požádal o americké státní občanství, které mu bylo uděleno 16. dubna 1956.[13]
Na adrese v New Yorku žil až do své smrti v červenci roku 1968[2]. Přesné datum, příčina úmrtí a místo pohřbení jsou neznámé.
Vyznamenání
• 20. prosince 1944 Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítkem SSSR[3]
• 05. května 1945 Československá medaile Za zásluhy I. stupně[3]
• 16. května 1945 Československá medaile Za zásluhy II. stupně[3]
• 20. dubna 1946 Československý válečný kříž 1939[3]
Odkazy
Reference
1. Matrika – narození od 1890 – 1912, kniha 2433 Stará Břeclav [online]. Břeclav: Brněnská diecéze děk. Podivín č. 2 R. 1938 farnost tvoří: Břeclav. [cit. 2026-05-10]. Dostupné online.
2. Social Security Death Index, Provo. UT, USA: Ancestry.com
3. Kmenový list Michala Straky(1900), VÚA Praha
4. Kvalifikační listina Michala Straky, VÚA Praha
5. Matrika – oddaní od 1905 – 1950, kniha 3193 Ladná [online]. Ladná: Brněnská diecéze děk. Podivín č. 2 R. 1938 farnost tvoří: Podivín – obec Ladná. [cit. 2026-05-10]. Dostupné online.
6. Kmenový list Michala Straky(1875), VÚA Praha
7. Karta a poslužný spis legionáře Martina Straky(1896), VÚA Praha
8. MAŠEK, Pavel. Svědectví Ludvíka Fojtíka, strážmistra četnictva z Lanžhota s působícího v Pratlsbrunnn (Březí) [online]. Březí: Prátlsbrun.cz 2022, 14.6.2022 [cit. 2026-05-10]. Dostupné online.
9. Spis trestní věci JUDr. Michal Straka OR II a 165/49 – Moravský zemský archiv Brno
10. Suche in Dokumenten der Arolsen Archives 03010101 24 168 – Ordner DP4013, Namen von STRACHOTA, Eugenja bis STROUNOR, Druinek (Arolsen Archives – první záznam z tábora pro uprchlíky MG13 Jägerhof). Arolsen Archives [online]. [cit. 2026-05-10]. Dostupné online. (německy)
11. Suche in Dokumenten der Arolsen Archives 8303520 – Schriftwechsel und Namenlisten, ausgestellt in Bremen-Grohn: Verkehrsmittel Schiff (USS GENERAL MUIR); Transitländer und Emigrationsziele: USA (seznam pasažérů z lodi USS Gen. C. H. Muir ze dne 2. prosince 1950). Arolsen Archives [online]. [cit. 2026-05-10]. Dostupné online. (německy)
12. HANZLÍK, František. Vojenský exil a krajané v USA pro obnovu demokracie v Ceskoslovensku po únoru 1948. [s.l.]: Ministerstvo obrany Ceské republiky, 2012. Dostupné online. ISBN978-80-7278-588-9. S. 151.
13. Index to Petitions for Naturalization field in New York City, 1792-1989, Provo, UT, USA, Ancestry.com
Externí odkazy
Suche in Dokumenten der Arolsen Archives 03010101 24 168 – Ordner DP4013, Namen von STRACHOTA, Eugenja bis STROUNOR, Druinek. První záznam z tábora pro uprchlíky MG13 Jägerhof. Arolsen Archives [online]. [cit. 2026-05-10]. Dostupné online. (německy)
MAŠEK, Pavel. Ludvík Fojtík a Prátlsbrun podruhé – Vojenský ústřední archiv promluvil. Svědectví bývalého strážmistra četnictva Ludvíka Fojtíka. Prátlsbrun [online]. 2022-05-10 [cit. 2026-05-10]. Dostupné online.